Koncert „Tří veteránů“, tak můžeme s nadsázkou označit společnou akci CROWBAR, PRO-PAIN a SEPULTURA. Těžko říci, která z kapel přitáhla na pražskou periferii do Modré Vopice nejvíc fanoušků, ale odhadem dorazilo tak 3-4 stovky postaviček, z nichž valná většina měla na hrbu už víc jak 3 křížky. Pořadatelé zariskovali a celou akci pořádali jako Open Air, ale naštěstí se aprílové počasí smilovalo a zajistilo suchý večer.

První kapelu, kterou jsem ten večer stihl, byli sludge metaloví CROWBAR z New Orleans. Těžkotonážní, pomalá a hutná hudba vycházející ze srdce hlavní persóny Kirka Windsteina, šéfa a jediného původního člena kapely, měla pořádné grády. Originálně pojatému metalu dominovaly nahlas vytažené kytary, což bylo naprosto v pořádku, neboť hutné a pomalé rify byly krásně čitelné. Kirk Windstein se ukázal v dobré formě i jako zpěvák. Pomalým a táhlým skladbám se vymykala pouze našlápnutá „Burn Your World“(?), ve které se bicí rozběhly trochu rychleji. Kirk Windstein je samorost, sympaticky ponořený do své hudby, o které má jasnou představu a dokáže svoji vizi v pohodě přenést i na publikum. CROWBAR zahráli cca 45 minut, odezva od fanoušků byla veliká a bylo vidět, že jich nemálo přišlo hlavně na tuto svéráznou stoner metalovou kapelu, která přeci jen kvůli vytížení hlavního aktéra v DOWN není tolik aktivní a její koncerty jsou pro fajnšmekry událost.

Pomalé depresivní sludge vzápětí vystřídali zdravě naštvaní PRO-PAIN. Staří harcovníci, kteří si poctivě odjezdili víc jak 15 let nekonečného turné, až se stali se legendou. PRO-PAIN potvrdili, že největší síla hc kapel je v živých vystoupeních. Vůbec se s tím nemazali, hráli jenom živelné a rychlé vypalovačky, s velkou jistotou a přehledem rozhýbali celý kotel a dohnali do něj i vašeho zapisovatele. Set PRO-PAIN uběhl k mé nelibosti až moc rychle, na konci představili novinku z chystaného alba jménem „Destroy The Enemy“, která z předchozích rubanic moc nevybočovala, takže můžeme být v klidu. Ani do budoucna PRO-PAIN z nastaveného kurzu nejspíše neuhnou. Jejich leader Gary Meskil se ukázal jako sympaťák, který se s ničím nepáře, dokáže v klidu vyhecovat publikum a navíc vypadá jako Bruce Willis. Po jeho levici věrný kumpán z mokré čtvrti Tom Klimchuck s jistotou krotil svou sedmistrunnou bestii a sólováním dodával hardcore nátěru techničtější rozměr. Na kapele bylo vidět, že i ona cítí, jak se jí ten večer hrálo parádně a vystoupení bylo i pro ni vyjímečné.

Papírový headliner večera byli brazilci SEPULTURA a o nich se dá napsat vždy hodně. Vynecháme-li auru posvátnosti, která se tyčí kolem jejich jména, tak v současné době je SEPULTURA hlavně o kytaře A.Kissera. O jeho úžasném, originálním hráčském stylu a charakteristickém zvuku a v druhé řadě o razantních bicích Jeana Dolabelly (ten člověk je neskutečná mlátička), který vcelku v pohodě zastoupí i takového borce, jakým byl předchůdce Igor Cavalera a nejspíš ani není náhoda, že oba hrají podobným stylem.

SEPULTURA hrála průřez 25 let dlouhou kariérou. Zahráli staromilské thrash kvapíky, mj. „Arise“, „Convicted In Life“, „Slaves Of Pain“, dokonce i legendární chlív z alba „Schizophrenia“ jménem „Escape To The Void“, při kterém si všichni ti pamětníci v publiku vrněli blahem a samozřejmě nemohli vynechat ani legendární groove metal hitovky z alb „Chaos A.D.“ a „Roots“. SEPULTURA má v arzenálu takové šlupky jako jsou „Inner Self“, „Territory“, „Attitude“ (ta byla ten večer asi nej), ale i z novější éry „Sepulnation“, „We´ve Lost You“, které mají obrovskou sílu a ta nakonec přeci jen rozhodla ve prospěch těchto neprávem mnohdy odepisovaných divochů. Ti měli (jako headliner obyčejně má) nejlepší zvuk a svůj set nešidili. Zněli velmi tvrdě, rychlé pasáže byly ultra rychlé a ty pomalé hutné seděly jak přibité. Andreas Kisser byl v excelentní formě a tentokráte i jedna kytara stačila s přehledem k vyplnění celého zvuku kapely. Obrovský Derrick Green, který má háro až ke kolenům a vypadá jak bojovník Sarumanovy hordy, byl ten večer v pohodě uvolněný a Paulo Pinto Jr jako vždy nenápadný. SEPULTURA ke konci pozvala na pódium hudebníky z předkapel a společně si zabubnovali improvizovaný freestyle jam a po něm pak zazněla ještě legendární a povinná „Roots“.

Alternativa CROWBAR, energický výplach PRO-PAIN a seriózní metal podpořený hitovkami v podání SEPULTURA se ukázaly jako dokonalá kombinace. Velmi, ale tentokrát opravdu VELMI vydařený koncert.

P.S.: Toho večera v Modré Vopici vystupovaly ještě další před- i po- kapely, které jsem bohužel nesledoval…